Ambasadoři

Ambasadory 10. ročníku Poutního maratonu se stali statečná slečna Simona Buchnerová, starosta města Chebu pan Antonín Jalovec, novinář a spisovatel Ondřej Nezbeda a plzeňský biskup Tomáš Holub, který nad celou akcí převzal záštitu, maraton odstartuje a poběží s námi na Loretu.  

S dárcovskými výzvami našich ambasadorů se můžete seznámit po kliknutí na jejich jméno. 
Jejich profily jsou vám k dispozici také níže.

PS: Pátou výzvu vytvořil z vlastní iniciativy Honza Pechar - děkujeme!

Simona Buchnerová

Narodila se v roce 1994. Studovala na gymnáziu na Svobodné chebské škole v Chebu. Tuto školu navštěvovala od první třídy základní školy. V době, kdy měla Simča začít s povinnou školní docházkou to byla jediná škola v Chebu, kde byla paní ředitelka ochotná přijmout žačku na vozíku a zajistit osobní asistentku. V roce 2008 byla Simča oceněna Nadací Schola Ludus. Simča je velmi sportovně zaměřená. Od 7 let je zapojena v projektu plavání organizace Kontaktu bez Bariér a pravidelně každý týden dojíždí na plavecké tréninky do Karlových Varů. Další její vášní je fitness, posilovnu miluje. Ráda má vlastně jakékoliv adrenalinové sporty, vyzkoušela si již horolezeckou stěnu, slaňování, jízdu na koni, potápění, létání, tandemový seskok... Je dlouholetou fanynkou hokejového klubu HC Energie Karlovy Vary. V podstatě nevynechá žádný jejich domácí zápas. Zúčastnila se již několika ročníků Františkolázeňské 24hodinovky a to nikoliv jen pasivně, ale aktivně za pomoci chodítka "dá" alespoň jedno kolečko-jeden kilometr. Po ukončení školní docházky v roce 2014 začala pracovat na částečný úvazek v neziskové organizaci Joker z.s. na pozici administrativní pracovník. Zde je zaměstnaná do současnosti.

Ke své dárcovské výzvě k Poutnímu maratonu 2019 říká:

Jmenuji se Simča a jsem celý život upoutána na vozík. Nicméně nejsem žádná lemra, a když se mi naskytne možnost posunout své limity, překonám se a pustím se do jakékoli výzvy, i kdyby to mělo stát všechna kolečka na mojí káře. Jelikož sama moc dobře vím, jak důležitá je pro mne pomoc ostatních, i já bych proto ráda pomohla druhým. Rozhodla jsem se tedy, že se zúčastním Poutního maratonu 2019 a pokud se vybere částka vyšší jak 5000 Kč, přemluvím své tvrdohlavé nohy a přejdu celé chebské náměstí jen za pomocí chodítka. Vybrané peníze bych pak ráda darovala chebskému Hospici sv. Jiří, který se stará o umírající ve svém domácím prostředí. ️ 

DÁRCOVSKÁ VÝZVA SIMONY BUCHNEROVÉ

Antonín Jalovec

Skoro celý osobní i profesní život současného chebského starosty Antonína Jalovce je spjatý s jeho milovaným městem Cheb. Zde se narodil, vystudoval 5. ZŠ i místní gymnázium a sem se po studiích na Přírodovědecké a Matematicko-fyzikální fakultě UK vrátil jako učitel matematiky a zeměpisu. Dvacet tři let pak tyto předměty vyučoval na státním gymnáziu. Do politického života vstoupil v roce 2014 jako novopečený zastupitel. Politické turbulence minulého volebního období jej pak v roce 2017 nakrátko vynesly do křesla starosty, do něhož se po volbách na podzim 2018 vrátil. V Chebu spokojeně žije se svou manželkou a dvěma nyní již dospělými dcerami. Miluje sport (intenzivně jezdí na kole, běhá a plave) a historii Chebu (je sběratelem všech jeho pohlednic a knih o jeho historii i přítomnosti).

Sám ke své dárcovské výzvě k Poutnímu maratonu 2019 říká:

22. června slavím narozeniny. Oslavím je netradičně, protože se ve stejný den koná jubilejní 10. ročník nádherné akce - Poutního maratonu, který organizuje chebská farní charita ve spolupráci s dalšími organizacemi. A já budu "slavit" další završený rok své existence během! Na rozdíl od jiných "běhů" tu nejde o rekordy a vítězství, ale o společný prožitek běhu, chůze či jízdy na kole krásnými místy Chebska a Waldsassenska navíc spojených se společenskou angažovaností - podporou chebského hospice. Hospic Sv. Jiří za roky své existence pomohl desítkám vážně nemocných z Chebu i okolí důstojně odejít z našeho světa. Sám vím, že když se naplňoval život mého táty, podpora a pomoc podobného typu naší rodině velmi chyběla. Pomozme, prosím, ostatním, ať v těžkých chvílích najdou v hospici odbornou péči a radu!

DÁRCOVSKÁ VÝZVA ANTONÍNA JALOVCE

Ondřej Nezbeda 

Narodil se v roce 1979. Vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a tělesnou výchovu na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK. V letech 2007 až 2014 byl členem redakce časopisu Respekt. Dva roky (2007 až 2009) pracoval také jako meteorologický pozorovatel na observatoři na Milešovce. Od roku 2015 nastoupil jako redaktor a pečovatel do mobilního hospice Cesta domů. V rámci grantu Rok jinak napsal knihu Průvodce smrtelníka, za kterou získal v roce 2017 cenu Magnesia Litera v kategorii Litera pro objev roku. Od roku 2016 pracoval jako redaktor neziskové společnosti Post Bellum a od roku 2017 také jako dramaturg pořadu Kultura + na ČT24. Jako autor a editor se podílel na vydání komiksu Totální nasazení. V současnosti je pracovně především knižním redaktorem v nakladatelství Paseka. 

Ke své dárcovské výzvě k Poutnímu maratonu 2019 říká:

Z návštěvy v Hospici Sv. Jiří v Chebu si vybavuju tři věci: 1. Elegantní a precizní styl, jakým sestřička Renata řeže zatáčky při cestách za svými pacienty. 2. Farář a spoluzakladatel hospice Petr Hruška, který si během videopozvánky na benefiční Postřižiny oholil nejen svůj plnovous, ale taky vlasy (najděte si to na You Tube, doporučuju!). 3. Rozhovor se zakladatelkou hospice Alenou Votavovou, během kterého jsem pochopil, že místní hospic není jenom služba nebo místo, kam se chodí umírat. Hospic Sv. Jiří je epicentrem, kde se potkávají milí a podnikaví lidé, kteří pro město zajišťují lékařskou a sociální podporu, a taky vymýšlejí skvělé kulturní a sportovní akce, pomocí kterých financují svoji práci. Granty a příspěvky od měst totiž rozhodně nestačí. A tak vás všechny běžce, cyklisty a turisty chci pozvat na jejich Poutní maraton 2019, který se koná 22. června, a poprosit vás - pojďte se mnou dát dohromady 10 000 korun. Ať může Hospic Sv. Jiří lidem v Chebu a okolí pomáhat dál, Renata může precizně a elegantně řezat zatáčky a farář Petr Hruška si nemusí holit hlavu.

DÁRCOVSKÁ VÝZVA ONDŘEJE NEZBEDY

Tomáš Holub

Narodil v roce 1967 v Jaroměři. Studoval teologii a filosofii na teologické fakultě v Litoměřicích, v Salzburgu, na Karlově univerzitě v Praze, dále na Institutu teologie a míru v Hamburku a na Papežské lateránské univerzitě v Římě, kde se specializoval především na oblast morální teologie. Na teologické fakultě Univerzity Karlovy pak obhájil svou dizertaci z křesťanské etiky na téma "Etické aspekty boje proti terorismu ve světle učení o tzv. spravedlivé válce". Dne 28. srpna 1993 byl v Hradci Králové vysvěcen na kněze, kde byl později jmenován i generálním vikářem. V roce 1996 se stal prvním vojenským kaplanem a následně i hlavním kaplanem Armády České republiky. Od července 2011 působil jako generální sekretář České biskupské konference. 12. února 2016 byl papežem jmenován plzeňským biskupem a 30. dubna přijal biskupské svěcení. Jako biskupské heslo si zvolil: "Kdo miluje, poznává Boha" (1 Jan 4,7). Je také spoluautorem knihy "Biskup na snowboardu". Pan biskup je aktivním sportovcem: dříve hrál volejbal, nyní rád v zimě jezdí na snowboardu a lyžuje, hraje tenis a stále několikrát týdně ráno běhá.

Ke své dárcovské výzvě k Poutnímu maratonu 2019 říká:

Nad Poutním maratonem jsem již několikrát převzal záštitu, ale neměl jsem zatím možnost se jej osobně zúčastnit. Proto mám radost, že letos vám budu moci poděkovat na jeho startu osobně. Poděkovat za to, že svým společným během, chůzí či jízdou, a především vaší pospolitostí na cestě, pomáháte překonávat rozdělení mezi lidmi. Za to, že nevzdáváte svůj životaběh, i když je to někdy nesmírně těžké. Za to, že nevzdáváte být po boku těm nejslabším v dnešní společnosti, umírajícím a jejich rodinám. Proto si také moc vážím každé podpory chebskému mobilnímu Hospici Sv. Jiří a samozřejmě i samotné služby všech jeho pracovníků, spolupracovníků i dobrovolníků. A budu rád, když k mé letošní osobní účasti na první čtvrtině běhu z Chebu na Loretu připojíte také nějaký ten finanční příspěvek k této výzvě.

DÁRCOVSKÁ VÝZVA TOMÁŠE HOLUBA

Honza Pechar

Do svých 19 let jsem běhal závodně. Pak už jen občas, co se narodily děti skoro vůbec. Zato jsem nabíral kila a "fotrovatěl". Předloni jsem si řekl: Dost! A začal trénovat na maraton. Po 30 letech od ukončení sportovní kariéry, v sobotu 22. června, se tedy uvidí, jestli byla příprava dostatečná. Jestli ne, možná podpořím Hospic sv. Jiří trochu jinak - však už mě jednou ze závodu odvážela sanitka!

DÁRCOVSKÁ VÝZVA HONZY PECHARA